- Alkohol (74)
- Auta (40)
- Blázni (83)
- Blondýnky (144)
- Cestování (58)
- Cikáni (154)
- Černý humor (198)
- Děti (74)
- Doktoři (201)
- Důchodci (102)
- Hádanky (266)
- Homosexuálové (45)
- Hospodské (97)
- Chuck Norris (88)
- Kameňáky (17)
- Lordi (22)
- Manželství (300)
- Murphyho zákony (105)
- Muži (168)
- Náboženství (107)
- Národy (67)
- O bačovi (21)
- Ostatní (194)
- Ostravské (19)
- Pepíček (86)
- Pohádky (6)
- Policie (107)
- Politika (47)
- Počítače (69)
- Poslední věty před smrtí (20)
- Práce (75)
- Rodinné (59)
- Rybářské (7)
- Sex (249)
- Smrt (28)
- Somálci (17)
- Sport (22)
- Škola (102)
- Tchýně (57)
- Vojenské (54)
- Vtipné hlášky (228)
- Zdraví a nemoc (25)
- Zloději (27)
- Zvířátka (178)
- Ženy (133)
- Židovské (27)
Vtipy o důchodcích
Dědeček se rozhodl zhubnout a začal cvičit.
"Upažit, připažit, upažit..."
Po půl hodině se ho babička ptá: "Tak co, kolik jsi už shodil?"
"Zatím dvě vázy."
"Upažit, připažit, upažit..."
Po půl hodině se ho babička ptá: "Tak co, kolik jsi už shodil?"
"Zatím dvě vázy."
Dvě staré dámy byly dlouhá léta velmi blízkými přítelkyněmi. Ale protože byly věřící, šla každá do jiného domova důchodců - podle náboženství, které vyznávala.
Za nějakou dobu se ale paní Murphyové začalo po paní Cohenové stýskat, a tak se jednoho dne nechala odvézt do židovského domova, aby mohla svou přítelkyni navštívit.
Když přišla, byla přivítaná s otevřenou náručí, objetím a polibky.
Paní Murphyová řekla: "Nechci vás nijak zdržovat, paní Cohenová, jen jsem se přijela podívat, jak se vám tu líbí."
Paní Cohenová začala vyprávět o báječném jídle, pěla chválu na celé zařízení i na poskytovanou péči a pak, se zábleskem v očích, dodala: "Ale nejlepší na tom je, že teď mám přítele."
Paní Murphyová s nadšním: "No není to úžasné? Vyprávějte!"
Paní Cohenová: "Seznámili jsem se při obědě a já ho pozvala do svého pokoje. Posadili jsme se na postel a povídali jsme si. Časem jsem mu dovolil dotýkat se mě nahoře, a pak i dole a nakonec jsme si zazpívali židovské písně."
Paní Murphyová řekla: "Určitě je to požehnání. Jsem tak ráda, že vás to potkalo, paní Cohenová."
Paní Cohenová se otázala: "A jak je to s vámi, paní Murphyová?"
Paní Murphyová odpověděla, že její domov je také skvělý, nově zařízený a že si také pořídila přítele.
Paní Cohenová řekla: "Ale to je skvělé! Vyprávějte"
"Také jsme se seznámili při obědě a také jsme šli do mého pokoje a sedli si na postel. Také jsem ho nechala, aby se mě dotýkal nahoře i dole."
Paní Cohenová: "Ano? A pak ....?"
Paní Murphyová: "No, a protože neznáme žádné židovské písně, tak jsme si zašukali."
Za nějakou dobu se ale paní Murphyové začalo po paní Cohenové stýskat, a tak se jednoho dne nechala odvézt do židovského domova, aby mohla svou přítelkyni navštívit.
Když přišla, byla přivítaná s otevřenou náručí, objetím a polibky.
Paní Murphyová řekla: "Nechci vás nijak zdržovat, paní Cohenová, jen jsem se přijela podívat, jak se vám tu líbí."
Paní Cohenová začala vyprávět o báječném jídle, pěla chválu na celé zařízení i na poskytovanou péči a pak, se zábleskem v očích, dodala: "Ale nejlepší na tom je, že teď mám přítele."
Paní Murphyová s nadšním: "No není to úžasné? Vyprávějte!"
Paní Cohenová: "Seznámili jsem se při obědě a já ho pozvala do svého pokoje. Posadili jsme se na postel a povídali jsme si. Časem jsem mu dovolil dotýkat se mě nahoře, a pak i dole a nakonec jsme si zazpívali židovské písně."
Paní Murphyová řekla: "Určitě je to požehnání. Jsem tak ráda, že vás to potkalo, paní Cohenová."
Paní Cohenová se otázala: "A jak je to s vámi, paní Murphyová?"
Paní Murphyová odpověděla, že její domov je také skvělý, nově zařízený a že si také pořídila přítele.
Paní Cohenová řekla: "Ale to je skvělé! Vyprávějte"
"Také jsme se seznámili při obědě a také jsme šli do mého pokoje a sedli si na postel. Také jsem ho nechala, aby se mě dotýkal nahoře i dole."
Paní Cohenová: "Ano? A pak ....?"
Paní Murphyová: "No, a protože neznáme žádné židovské písně, tak jsme si zašukali."
"Babičko, proč máš tak velké oči?"
Babička křičí: "copa nevidíš, že seru?"
Babička křičí: "copa nevidíš, že seru?"
Do plného autobusu nastoupí skinhead. Babička si stoupne a povídá:
"pojď si sednout chudáčku, takový mladý, po chemoterapii a ještě i ortopedické boty musíš nosit".
"pojď si sednout chudáčku, takový mladý, po chemoterapii a ještě i ortopedické boty musíš nosit".
Dva důchodci v parku na lavičce.
"Tak co tvůj milostný život?" ptá se první.
"Super, příští týden se mi má narodit páté vnouče. A co tvůj?"
"Bezva, skoro každý den."
"No, nepovídej, skoro každý den?"
"No jo. V pondělí skoro, v úterý skoro..."
"Tak co tvůj milostný život?" ptá se první.
"Super, příští týden se mi má narodit páté vnouče. A co tvůj?"
"Bezva, skoro každý den."
"No, nepovídej, skoro každý den?"
"No jo. V pondělí skoro, v úterý skoro..."
„Obžalovaný, uvědomujete si, že Vás žaluje 45 žen o určení otcovství?“
„Ano, pane soudce.“
„A kolik Vám je proboha let?“
„Devadesát.“
„Jak jste to ve vašem požehnaném věku mohl zvládnout?“
„No, mám kolo…“
„Ano, pane soudce.“
„A kolik Vám je proboha let?“
„Devadesát.“
„Jak jste to ve vašem požehnaném věku mohl zvládnout?“
„No, mám kolo…“
V jednom městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní.
Když složila přísahu, ptá se jí žalující právník :
"Paní Čermáková, znáte mne?"
"Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste
pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi,pomlouváte je.
Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný právník maloměstského formátu."
Právník vytřeštil oči.
Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se zeptá:
PaníČermáková,znáte právníka žalovaného?
"Ano, znám pana Matouška ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala.
A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal."
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni.
Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:
"Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!"
Když složila přísahu, ptá se jí žalující právník :
"Paní Čermáková, znáte mne?"
"Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste
pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi,pomlouváte je.
Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný právník maloměstského formátu."
Právník vytřeštil oči.
Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se zeptá:
PaníČermáková,znáte právníka žalovaného?
"Ano, znám pana Matouška ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala.
A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal."
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni.
Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:
"Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!"
Baví se tři babičky.První říká: Můj vnuk to bude určitě doktor.Pořád si hraje s ampulkama a stříkačkama a pořád si něco píchá.
Druhá říká: Tak můj bude agronom.Sází na zahradě konopí a mák a čeká až to vyroste.
A třetí povídá: A můj bude určitě řidič.Namočí si hadr v benzínu,hodí si ho na hlavu a řiká-teď mě neruš babi,to bude jízda....
Druhá říká: Tak můj bude agronom.Sází na zahradě konopí a mák a čeká až to vyroste.
A třetí povídá: A můj bude určitě řidič.Namočí si hadr v benzínu,hodí si ho na hlavu a řiká-teď mě neruš babi,to bude jízda....
"Dedecku, jak se dostanu nejrychleji k nadrazi?"
"Pockej chvilku panacku, odvazu psa."
"Pockej chvilku panacku, odvazu psa."